Akinčino hluboké zamyšlení

Jak jsme se rozhodli mít chovku

Už se fakt nemůžu na toho pánečka dívat, jak ho to furt hryže, tak to musím za něho asi zrekapitulovat sama. Nakonec, plnoletá bych na ty člověčí roky měla být, tak proč ne.

Naši si mně pořídili z CHS Petaki Kensha, která zaručuje opravdu kvalitního jedince z vrhů, kde je proritou zdraví a japonský původ psů. Žádná business chovka s krytím zpřízněných a nemocných jedinců. A protože se do mně náramně zamilovali (já su teda do nich taky zabóchlá), rozhodli se zaregisrovat si CHS a uvažovat o uchovnění mé maličkosti. Náš chovatelský kodex najdete na mých webovkách.

Uchovnění

Protože jsme byli začátečníci, tak jsme to moc negómali. Věděli jsme, že se musíme úspěšně zúčastit několika výstav, potom kouknout na kyčelní kloubíky a nakonec absolvovat jakousi bonitaci.

Tak znělo to jednoduše a dokonce mně to začalo i bavit. Teda až na tu přepravu autem, to furt moc nemusím. Myslím, že jsme budili všude zaslouženou pozornost. Byli jsme noví, nesmělí, krásní,  neklidní a ambiciózní. Na žádné z 10 (odmítám počítat ten sranda mač na speciálce) výstav jsme neobdrželi horší slovní ohodnocení, než to nejvyšší v dané třídě. S umístěním to bylo horší, tedy myslím s vítězstvím. Napřed jsme byli moc mladí, potom jsme se ještě zcela nevyvinuli, taky jsme měli úzké vzádí a nakonec vyhrávali děcka, co teprve začali v konkrétní třídě dle věku vystavovat. No mně to moc nevadilo, ale páneček se vždycky čertil. Já byla ráda, že jsem s ním a že mi dává z pytlíku pamlsky.

Kyčlíky dopadli luxusně 0/0, to byl páneček taky nervózní, jak sáňky v létě a bonitačka byla hračka. Jak popisuju v jiným pondělníčku, dvě A4 s 18 parametry s vyznačením bez chyby a vady. Takže 100% vhodná k uchovnění.

Z toho tedy jasně vyplývá, že k uchovnění a následné kvalitě chovu není nezbytně nutné získávat někdy dost pochybná pozlátka národních a světových šampionů.

Výstavy

Nechci to moc pitvat, ale dali jsme hlavy dohromady a učinili následující rozhodnutí.

Po absolvování trojice výstav v pořadí EVP Brno, NVP Brno a speciální výstavy plemene Akita Inu Brno, kterou pořádal AICC, jsme se rozhodli s okamžitou platností skončit s absolvováním výstav v ČR, s vyjímkou klubových výstav pořádaných KCHMPP. Páneček říkal, že nemůžeme neustále dělat rozhodčím noční můru, když rozhodují tak, jak rozhodují. Moc to nechápu, ale páneček je moc hodnej člověk, tak asi těm rozhodčím chce pomoct, či co.

 Rozhodčí

Není přece možné a normální, aby na stejnou fenku měli jiný názor a metodiku posuzování tři renomované rozhodčí. Na Evropské výstavě dokonale odvedená práce rozhodčí s posuzováním parametrů tak, jak to má být. Na národní výstavě absolutně odbytý výkon rozhodčí, která nejdřívě vyloučila fenku za údajné štěknutí a následně hodnotila ostatní parametrem běhu několika koleček v kruhu s jasnou představou o vítězce. Toto není náš pláč, obdrželi jsme V2, ale názor velké části přihlížejících. No a na speciálce, to už jsem Vám všem vyštěkala posledně.

Jsme tedy jsme zahnáni do zahraničního výstavního vyhnanství, ale nám to neva. Alespoň se tam nepotkáme s některými týpky, který teda zrovna moc nemusíme.

 Nakonec ještě pár  foteček

Tak čusík bambusík s lepšími zážitky Vaše Akča