Byla u nás návštěva

Cítím se pod psa

Co vám mám blafat, cítím se pod psa.
A to si piště, že to teda je pěkný psycho.

Chvílama nevím, jestli nemám cizí kůžu, chvílama mám starosti jak kdybych byla tři a nebo dvě.
Spát mi nechutná a jíst mně nebaví, pelichám (tedy línám), že mám pocit, že YODA bude proti mně brzo kudrnáč.

A do toho nevím jestli mám hlad a nebo ne, jestli mi chutnají laskominky, naši jsou z toho pif paf, furt mně něco podstrojují a já statečně nejím. Teda úplně ne, ale víc jak půlku normální dávky nedám. A dokonce jsem taková machryňa, že vybírám z mišmašu samotnou rýžu. Chápete to? To se může celá Popelka s holubama zahrabat.

Ale co mi de fest dobře, tak zlobit. Teda já tomu říkám hrát si. V sobotu jsem si tak dlouho hrála kousáním do elektrické šňůry drtiče větví, až jsem se vzpamatovala v tom kotci, nebo jak tomu říkají.
Ale byla jsem statečná, sice jsem z toho byla vyvalená, ale hrdost mi nedovolila ani pípnout.
Tak todlenc si pánečku nezvykej.

Jo a byla u nás návštěva, švagr bagr a švagrová bagrová, tak byla trochu junda. Hlavně na prochajdě. Zas se mně schovávali a tak, však to už znáte z mýho vyprávění.

Taky prý mně koupijou nějaký pivní kvasnice nebo co, abych měla větší apetit.
Tak aspoň vyzkouším, proč to pivo páneček furt chlemtá.

Tak teda uvidíme, jestli se to brzo změní a nebo ne.

Tak tlapkovaná a někdy příště.

    PředcházejícíTo byla prčaNásledujícíAlexej Petrovič Maresjev