Chytrá horákyně

Baba v lese

Tak co, taky jste byli doma ještě v pondělí?
Naši jo a tak jsem si jich užila.
Tak napřed se musím pochlubit, jaká su lesní hlídka.
Normálka jsme šli na procházku a najednou baba z lesa. A normálně si mýrniks týrniks táhne kus stromu.
No ne, že bych ho chtěla na hraní, ale co má krást, ne? A tak jsme ji došli a já ji teda dala najevo co si vo tom myslím.
Baba celá ztuhla a já jako, že teda dem. A tak jsme ji trochu předešli a baba čapla strom a že pude. A já se votočila a udělala hroznej kukuč a baba strom pustila.
No abych to zkrátila, baba tam možná ještě stojí, ale pánečka to přestalo bavit.

Panička pod autem

No a teď vám musím blafnout něco z konce týdne.
Páneček šel na jakýsi volby počítat nějaký lidi a já jela s paničkou do školy.
No a tam se to stalo. Já sem uviděla u auta jakýhosi psa a tak jsem chtěla za ním. No a panička netušila můj plán a tak neplánovaně kontrolovala podvozek auta. Až sem se lekla, ale naštěstí to přežila. Proč si sakra nedává trochu pozor?
No a tak jsem přemýšlela, jak to napravit. A protože jsem chytrá horákyně, jak mi říká někdy páneček, tak jsem na to přišla.
Víte, jak jsem vám minule psala o té ostudě na té lávce, že?
Tak teda nakonec učení jsme zase šli na tu kladinu. Úča si už masírovala svaly alpou, panička byla orosená a víte co já?
Normálně jsem jak dámička vyšla na kladinu, jak Čáslavská přeběhla na druhý konec a sestoupila z výšin dolů. Normálně to ani ostatní bafíci nechápali.
Dobrý, že? Posledně sem se holky tak styděla, že sem to musela napravit. Škoda, že to neviděl můj páneček.

Výlov v Jedaskách

No a v neděli jsme jeli na výlov do Jedasek, kam chodíme normálně na procházky. No řeknu vám jedním slovem hrozný.
Asi milion stánků se vším možným, miliarda lidí, že se ani nedalo chodit a strašně směšní malí psi tažení na špagátu hladovýma a žíznivýma pánečkama. Tak to měli odvahu. Nepochopila jsem sice, proč říkal páneček paničce, ať kontroluje, jestli mi nečučí z tlamičky nějaká zubní nit, ale byly to pěkný jednohubky.
Dobrý bylo, že bylo po zemi plno dobrůtek, co těm lidem upadlo, ale našim se to moc nelíbilo, tak jsem měla furt vodítko napnutý jak Vinetů luk.
Ale pak jsme šli kolem rybníka a to bylo super. Běhala jsem s větrem o závod, teda co mě vodítko dovolilo a zatáhla naše do bažin, což se líbilo jenom mně.
To teda nechápu.
No tak to sem se teda zase rozštěkala. Musím končit, musím kouknout a spočítat sousedovi slepice.

Tak tedy haf.

    PředcházejícíLesní procházkyNásledujícíTrénování hlídačky