Jídelníček-část druhá

Část druhá

Asi se budete ptát, kde jsme se tak zdrželi s tou druhou částí. V první řadě musím zopakovat úvodní odstaveček z části první: No, ono krmit Akitu, není moc snadné. Vše co zde najdete jsou pouze naše zkušenosti s konkrétní fenkou. Máme potvrzeno zkušeností přímo od její vlastní matky a sourozenců, že co chutná jednomu, nemusí chutnat ostatním a může být velkou překážkou. Tak tedy BARF.

Když jsme se rozhodli pro barf, tušili jsme, že to nebude procházka růžovým sadem, ale že to bude taková džungle, to jsme netušili. První krok byl správný, nastudovali jsme desítky stránek zabývající se barfem a zakoupili chytrou knížku p. Kateřiny Novosádové “Krmení psa přirozenou stravou”. Druhý krok jsme také zvládli, měli jsme štěstí, že nám padla do oka webová stránka Přírodní lékárny pro psy BARON.CZ. Zde jsme načerpali hodně informací a stále jejich produkty nakupujeme. Třetí krok již nebyl tak dokonalý, nechali jsme se unést někdy rádoby fundovanými diskusemi na FB na stránce o Barfování. Trvalo nám hodně dlouho, než jsme pochopili, že je barfování jednak individuální nejen podle plemene, ale i u každého jedince, že si na těchto stránkách nahání kladné a záporné body konkurence prodávající maso na barfování a někdy léčí komplexy blondýnky a blondýni.

Tabulky, váhy, nervy

Protože jsem dost, jak se říká česky, cimprlich, tak jsem na to šel vědecky.

Jídelníček

Začátek byl bombastický. Akinka nám papala, hltala a my měli radost. Jenže to netrvalo dlouho. Najednou se nám zasekla a odmítala nejen barf, ale i granule. Sem tam sice něco snědla, ale bylo to málo. Do toho nám vylínala a co jsme netušili, měla falešnou březost. Když si dáte dohromady všechny tyto atributy, tak to byl dost tristní stav. Měli jsme obavu, že nás budou podezírat z týrání psa. Tento stav trval tak 3 měsíce. Zkoušeli jsme granule, které miluje její matka i sestry, ale ten její výraz v očích, kde bylo zřetelně napsáno, toto teda žrát nebudu, nikdy nezapomeneme. A tak to byl takový stereotyp, nachystat barf se všemi ingrediencemi, předložit, uchopit a hodit za plot, kde již stála fronta zvířátek a těšila se na hostinu. Byli jsme opravdu zoufalí.

Zázrak

A potom se stal zázrak. Díky kolegyni Radce se situace obrátila. Bylo nám doporučeno super krmivo PLATINUM Iberico se slovy, neexistuje pes, který by se na tom nerozjedl. A stal se zázrak. Granule zafungovali, začali jsme konečně pořádně žrát a přibírat na váze. A protože jsem tvrdohlavý páneček, tak jsem to s barfem docela nevzdal. Barfujeme částečně. Dopoledne barf, večer granule. Nechali jsme si udělat rozbor Akinčiny krve a výsledek byl výborný. Asi to děláme dobře. Uvidíme za rok na dalším odběru. Akinka nám zmohutněla a pěkně se osrstila. Tak snad bude na chvíli klid.

Jak barfujeme

Samozřejmě jsem během našeho trápení vyzkoušel několik dodavatelů masa pro BARF. Nechci se nikoho dotknout, a proto nebudu jmenovat. Každý z vyzkoušených dodavatelů měl své pro a proti. Nakonec jsem upustil od takových experimentů a řídím se tím, co jsem u naší Akity odkoukal. Každý druhý den ji rozmrazím již připravené namíchané balíčky a nachystám barf na dva dny. Většinou se skládá z části kuřecího skeletu, vepřového, drůbežích vnitřnosti, části již hotové masové barfovací směsi od BARON.CZ v různých provedeních (hovězí, skopové, zvěřina, dršťky  atd.), syrových kostí, atd.. V hrnku si rozmíchám rybí olej Canvit, přidám Aktivní střevo od BARON.CZ, konopné slupky a popřípadě namočenou sušenou zeleninu (normální nám nechce jíst). Tím pokapu masovou směs, uzavřu krabičku, protřepu a dám do lednice. A mám na dva dny vystaráno. Samozřejmě občas přidám řasu, mleté skořápky a ostaní ingredience. Jo a jednou týdně syrové vejce na srst. Málem jsem zapomněl na sulcík, který dle receptu p. Novosádové vyrábí manželka z vepřových nožek. Ten ji moc chutná. Samozřejmostí je každý den dávka pangaminu.

Jídelníček se také odvíjí také od toho co se podaří koupit v akci. Takže sem tam jsou to kachní krky, občas zajedu koupit pštrosí šlachy, porážku máme blízko. Takže se toho nebojte, chce to jen trochu přemýšlet a věnovat přípravě trochu času. Pohled na spokojeného pejska Vám vše vynahradí.

Závěrem

Odpověď na otázku, zda je akita barfovatelná, tedy není jednoznačná. Za nás mohu říci ano, ale chce to pevné nervy a najít správný kompromis.

Těm, kteří by chtěli oponovat se předem omlouvám. Těm, kterým to pomůže děkuji, že mi umožnili učinit spokojenou, byť jen jednu akitu. Ostaním zdůrazňuji, že jsou to pouze naše zkušenosti a nemusí již fungovat na žádného jiného psa, než na naši Akinku.

V případě jakýchkoliv dotazů mne bez váhání kontaktujte.

Mnoho krásných chvil s Vaší AKITOU.