Jupííííí, já mám další sourozencééééé

Velikánská rodina

Tak teda to se Vám musím holenkové pochlubit. Že je moje maminka V´Suri z Bambusového háje asi  skoro všichni víte, že. Ale kolik mám bratříčků a sestřiček asi nee. Tak předně, všichni jsou čisté japonské krve. Všichni taťci jsou vybíráni podle nepřísnějších pravidel. A jestli je někomu divný, že říkám taťci, tak to přece dá rozum, že čtyři vrhy znamenají 4 taťky, ne? My to máme totiž trochu ináč, jak dvounoháči. Teda někteří to vlastně mají tak, jak my. Ale to jsem nechtěla říct. Tak, kde sem to skončila. Jo, mám už teda dohromady 16 sestřulí a 18 brašulí. Máme tak šikovnou mamku a ona tak obětavý a hodný pánečky, že má vrhy, jak ďábel. Tak vemte si: VRH A 3 fenky a 5 pejsků, VRH B 4+ 4, VRH C (jako můj) 5+5, VRH D z 15.9.2014 – 4 fenky a 4 pejsci. No není to skvělé? A proč Vám to všechno štěkám, když si to můžete přečíst a podívat se i na fotečky na webu mé rodné chovné stanice www.petakikensha.cz.

 

Ranní vycházky

Už jsem Vám hókla, že se mnou chodí páneček ráno na prochajdu? No teda nevím, jak to dá v zimě, páč už teď chodí s čelovkou. Já ale ty ranní výlety miluju. Všechno to tak krásně voní, rosa studí, dvounoháči se teprve budí, srnky běhají po louce a páneček v rozevlátem šatu a klobouce…… Tak to už teda zase blbnu. Klobouk nenosí a rozevlátej je, akorát když mně honí. Ale jinak je to pravda i s těma srnama brnama. A tak se teda projdeme, já dokonce dostanu i chuť na něco pod zub, napapám se a potom už jenom čekám, čekám a čekám, než naši přijdou domů. Tak ten konec přímo nesnáším a nenávidím.

 Kdybych to bývala věděla……..

Tak to su z toho dost hotovson. Kdybych bývala věděla, co mně čeká, tak bych si asi nějaký bonitace a uchovnění odpustila. Jako hrát si na mrtvolku mně připadá dost morbidos a když se dívám na ty fotky, tak vážně uvažuju o emigraci anebo řádném potrestání mých milovaných pánečků. O čem že to melu? No přece o rtg mých ctěných kyčlí. Ale na druhé straně, páneček byl z toho taky dost hotovson a když si představím, že budu mít takový pěkný mimi, jako moje mamča, tak jim asi odpustím. Co říkáte? A nebo nemám? No vlastně ještě záleží, co napíše pan doktor, snad je to na dobré cestě. Dám pak vědět.

Víkendovka

Tak to už teda nedám. Asi o tom něco štěknu příště. O víkendu bylo u nás obzvláštně živo. Pánečkova ségra z Itálie, pánečkova mamča z Brna, naši mladí s naši milovanou Ellinkou, oslava 777 let městyse, kde smečkujeme, no prostě toho bylo moc. A aby Vás to moje vykládání bavilo, tak si počkejte na příští pondělníček.

Vaše Akule, co má nové brašule a sestřule.