Panička je velký kujón

Panička a sushi

Tak vám nevím, jestli mně budou vařit japonsky, ale panička šla na kurz sushi.
Pro méně vzdělané uvádím:
Suši (japonsky: 寿司, anglicky: Sushi) je jedno z nejznámějších japonských jídel. Většina lidí si pod tímto pojmem představí zejména syrové rybí maso s rýží, ale suši je především vařená rýže spojená se speciální octovou omáčkou připravenou k tomuto účelu. Také slovo suši v doslovném překladu z japonštiny znamená „kyselá rýže“.
Tak jsem zvědavá, co z toho pro mne vyplyne. Je fakt, že těch granulí s lososem jsem už silně znechucená a to jehněčí s rýží, no taky bych se potom neuštěkala. Nechám se teda překvapit.

Jak lovit ptáky a motýly

Taky bych potřebovala poradit, jak chytnout drzý ptáky a provokující motýly.
Již jsem několikrát změnila taktiku, ne, plížím se jak nejvíc, měním barvu jak chameleon, dělám jako, že mně nezajímají a tak, ale nic nepomáhá. A pak si ještě někde v kliďánku sednou a dělají pěkný pošklebky.
Budu se muset zeptat nějakýho samurajskýho odborníka, když jsem ten samurajský pes, teda fenka. Oni přece umijó hópnót jak nejvíc a každýho dostat, že?

Tajná špajzka

No a když jsme u toho jídla. Tak mně kupujou vepřový uši jo, no je to pro nás psy takovej polotovar. Normálka nic moc, ale když to necháte uležet na tajným místě v zemi, tak je to dost bašťulka. Ale…..
Jednak nevím, jak ten páneček pozná, kde jsem hrabala, když jsem tak opatrná, druhak nevím, proč se mu to nelíbí a je u toho tak červenej, když na to přijde a třeťak, proč mně to teda kupujou, že?

Hej a řeknu Vám, že už su náladová jak správná baba. Já vám byla v sobotu tak protivná, asi ta změna počasí či co, že sem pak měla až výčitky.
Ale teda na to nečasisko sem neměla. To byl v noci takovej fičák, hučák a strašák, že jsem se mohla uštěkat. Stromy se ohýbaly jak sirky, po zahradě běhaly divný stíny a honily plastovej barel, až jsem se trošinku bála. A tak jsem se vyvenčila a valila dom, jako že du chránit paničku. No přece Japonec nemůže být poseroutka, že?

Prášky

A ještě vám štěknu, jak jsem se dneska ráno nechtěně provalila, jak jsem chytrá. Šla jsem se na zahradu vyvenčit, pak dělala chvilku ty tanečky u dveří jako, že pudu ale nepudu dom. No a panička mne zase nalákala na ty dobroty v té plastové potvůrce, co je pak z ní dlouho doluju.
A tak si tak ležím a dobývám se na ty kokinka a jedním uchem poslouchám.
A panička říká, ještě jsme jí nedali, taťko, ty prášky (cosi mi cpou až do krku a je to dost nechutný). A já vám vypálila z toho pelíšku jak Goro, když uviděl Tokio.
No tak co, tak se mně smáli, až se za břicha popadali a stejně mně zase odchytili, potupně mordičku otevřeli, prášky do krčku vhodili a tlamičku k sobě zmáčkli, než jsem ten sajrajt polkla.
A tak teď nevím, jak jim budu tvrdit, že něčemu nerozumím. Jo, chybama se i pejsek učí.
Tak bambus příště.

Akča

P.S.
Panička je velký kujón,
koupila si foťák Canon,
fotky budou kvalitnější
Akinečka líbeznější.

Nebojte se obsahu,
od pánečka dostanu,
z telefonu momentky,
jak jste zvyklí doteďky. (krajový výraz pro slovo doposud, používající se převážně při stavbě básnických útvarů postrádající rým)

    PředcházejícíNásledující