Po dlouhé době na výstavě

Nemáme to vůbec jednoduché

Naplánovat pro nás výstavy není vůbec jednoduché. Rozhodujících faktorů je několik. Některé může člověk předpokládat a eliminovat, některé jsou ale nevyzpytatelné.

Tělesná kondice

Tak asi chápete, že bysme měly být na výstavě v co nejlepší kondici. To znamená nehárat a být v srsti. Vzhledem k tomu, že háráme 2x do roka a před tím a potom si nějaký měsíc línáme, tak i slabší matematik dojde k závěru, že toho prostoru na vystavování moc není.

Typ výstavy, teritorium konání a rozhodčí

Takže nejraději máme naši klubovku. Tam totiž nehrozí, že se potkáme s jedinci, které naši nemusí vidět. No, a my akity ctíme pocity velitele smečky, takže je nemusíme též. Bohužel jsou výstavy, kde to nelze eliminovat. Rozhodčí, tak to je velice ožehavé téma. Občas je to velká loterie. Pak jsou již jen dvě varianty. Účastnit se a nebo přetavit startovné na dar konkrétní vystavovatelské organizaci a zůstat doma. Takovou radost děláme soupeřům jen minimálně.

Klubovka, v srsti, bez hárání a s kvalitním rozhodčím

Tentokrát se to sešlo všechno dohromady. Tedy ty klady. Klubová výstava KCHMPP, kde máme tu čest být registrováni, v srsti a bez hárání. Z rozhodčího jsme měli trochu bobky, protože ho doprovází mnoho různorodých názorů s ohledem na jeho temperament a „prostořekost“. Ale vzhledem k tomu, že je náš páneček taky huba nevymáchaná, tak jsme si řekli, že když nic, tak se alespoň pobavíme.

Karel Hořák, international judge FCI

Chtělo by se asi říci, malý vzrůstem, ale velký rozhodcovským srdcem. A zdaleka to není kvůli našemu výsledku, resp. mému. Jde o to, že jsou rozhodčí, kteří hlasitě mlčí, významně se usmívají, až vám naznačují a ve finále vám seknou bez vysvětlení známku, za kterou byste se styděli i na základce. U pana ROZHODČÍHO Hořáka je tomu však naopak. Když je něco kvalitní, dokáže to kvalitně pochválit a odprezentovat. Bohužel, když je něco špatně, tak to dokáže taky kvalitně, hlasitě a někdy až peprně ohodnotit. Záleží jen na vás, co je vám bližšího. My to u nás ve smečce máme jasně hořákovsky.

Kecy, kecy a výsledek utek

Tak víte jak, já jak se rozštěkám, tak nevím, kdy skončit. Nejdříve tedy o mladé. Ta se alespoň v něčem pomamila. Taky v těch začátcích plave neznámý styl. Je to ztřeštidlo, nohatý, během rozevlátý, takže bohužel třetí ze třech a žádná velká hitparáda.

V1, VT

A teď je tu moje chvilka. Tramtadadááááááá.

Opravdu se ze mě stala po těch štěndách baba k pohledání, včera jsem dokonce pánečkovi dělala radost i s dlouhodobě zakrouceným ocáskem a vzorným postojem. Bohužel jsem potom už na víc neměla, ale řekněte mi, Výborná 1 a Vítěz třídy, kdo to dneska všechno má, že…

A to je vše.

Krásné májové dny.

AKI a AIMI