Škola

Akinka šikulka

Jupíííííííííííííí, víte, co toto znamená japonsky 便利 ?
No přece, že jsem šikovná, ne?

Tentokrát musím začít od konca. Tak si představte, co jsem těm pánečkům vyvedla. Čučeli a nechápali. No ale popořadě.
V sobotu sme zase valili do školičky.
Jak já se těšila. A normálně nás tam tentokrát bylo jak psů.
Hezky jsem si to odcvičila (teda samý rušičky, jako ruský vlaštovky, vrtulníci a tak) a pak jako, že půjdeme na kladinu.
Ale úča řekla, že tentokrát ne. Tak, že teda pudeme sami.
A vedle té kladiny je normálně regulérní hompačka.
A tak já jako, že du na kladinu a normigo sem hodila veksl na tu hompačku.
A nahoře sem počkala až se zhópla a já jako dáma zase pokračovala.
Normálně, ty naši vám tak čučeli, že sem měla bobky, že je štréchne. Páneček ani nestihl vyfotit, jak jsem si přeběhla potom kladinu.
Tak jsem mu dala repete s rozvážným krokem. Dobrý, že?

A jinak už nic moc.
Pokecala jsem s mýma kámoškama, naštvala pánečka ve skleníku, pokecala s nebožtíkem Píďou (to je ten kocourek, co mi ve snu radí všechny ty neplechy, co dělal on).
Jo a eště sem pánečkům ušetřila za jakousi baterku.
Páneček byl se mnou večer venku, to už byla tma jak v pytlovi a řekl pak paničce, že ta moje prdelka je lepší jak baterka.
Tak to je všechno.

Páček hafáček.

    PředcházejícíTrénování hlídačkyNásledujícíGranule s olejem nakyselo