Tak nevím, buď mám malou díru a nebo velkou kost

Tak to asi nedám

Možná si ještě pamatujete jakou jsem měla radost z té kostičky, co mi páneček nedávno koupil. To jsem ale netušila  jakou mi to udělá na mé hlavince starostlivou rýhu. Nemůžu přece ten poklad nechat ležet jen tak na očích. Vyčíhla jsem si chviličku pánečkovi nepozornosti a hurá na to. Zvážila jsem to dost důkladně, takovou cennost přece nemohu zahrabat někde pod keřík. Je těžká doba, takže ve věci kosti bych ani psovi nevěřila. Někde jsem četla a nebo slyšela, že pod svícnem bývá tma. Teda svícen nemám, ale pochopila jsem, že se to říká jenom jako, že. Prostě kost musím mít na očích, uších a čenichu. Tak jsem začala hrabat přímo před tím velkým kotcem pánečků, kde s nimi bydlím. No, nadřená jsem byla jak „ostravsky chachar na sobotni přikopavce“, ale pořád to bylo málo. No a pak přišel páneček a dali jsme si kolem baráku pár koleček. Tak vehementně s umístěním této kosti nesouhlasil. Tak budu muset vymyslet nějakou náhradní variantu.

Jo sulcík, tak to je bašťulka

Že částečně barfuju, tak to víte. Že k tomu baštím suprový granulata, to asi taky. Ale jaký bašťulky mně páneček dělá, to jsem vám ještě myslím nevyštěkala. Normigos kamárádos vám to štěknos. Páneček koupí prasečí paprčky, tedy nožky, uvaří je v kastrólu starýho papina, až vše odpadne od kostiček, všechno to pomixuje, naleje do silikonových misek a nechá v lednici ztuhnout. Pak to vyklopí, nakrájí, zabalí a zamrazí. No a servíruje mně to do barfovačky. To je taková bašťulka a zároveň je to prý super na klouby. Když to nikomu neřeknete, tak páneček sehnal 8 nožek, kilo stálo 1,- Kč, takže 2 silikonový misky plný sulcíku stály asi 3 ká dvacet, dobrý, ne?

Ani zima, ani jaro, ale prochajda, jak se patří

Tak vám ani nevím, jestli bych chtěla, aby byla víc zima a nebo víc jaro. Páč snížek bílý, ten miluju, zmrzlá voda je dost prčovní, ale zase je zamrzlá zem, myšky jsou schovaný a tak nějakou ulovit je dost velká makajda. Ale nejhorší je to mezi tím, mně to teda zase tolik nevadí, ale naši mají furt nějakej problém s blatem. A to kolikrát z té prochajdy přijdou víc zaprasení, jak já. Teda mám v tom trochu tlapky, ale což.

Zpráva ATK – Akinčina tisková kancelář

Pře 17 lety získali naši hokejisté na Zimních olympijských hrách v Naganu zlatou medaili. A já si stále línám a línám a línám. Takže mám obavy, že je na tom NITRADOGu asi nenapodobím. No uvidíme. Tak naši vlastně byli taky outsideři.

Tak se mějte, na Akinku myslete a ono to nějak dopadne. Zdraví Aki