Umím svítit očima

Páneček je nějaký chabrus se zdravím

Tak jsem to málem nestihla.
Von má totiž páneček jakýsi tři nejtěžší pánečkovský nemoci. Kašílek, rýmečku a bolavý krček.

Ale asi je fakt nějakej chabrus se zdravím, páč nebyl ani na hokeju a není s ním žádná junda.

Tak vám řeknu, že mně s tím sněhem trochu naštvali. Tak jsem se v něm vyrochnila a vyřádila a teď nic. S baterkou by ho člověk nenašel a pejsek nevyčuchal. No ale štěknu vám, že mně vystrašila taková koule, co prý byla dřív sněhulák. Tak jsem ji nejdříve jeden den vyštěkala, co to šlo a druhý den jsem již byla odvážná.
Doufám, že vám docvaklo, že byla tma, že zase nejsu takovej poseroutka.

Jo a umím svítit očima úplně jak bubák a taky mám svítící obojek, abych se neztratila v té tmě tmoucí.

Jo a eště vám musím blafnout, co zas na mně vymysleli ve škole. Jak já se těšila. Začátek byl dobrej, lehni, sedni a tak. Ale potom sme šli k jakési dlouhé díře a to jsem teda řekla, že ne.
A tak mně úča Terka cpala do díry a panička na mně volala do díry z druhé strany.
No horor, jak nejvíc. Ale nakonec jsem to dala.

Potom jsem si spravila chuť a renomé na kladině.

A tak ještě pár uměleckých a honem se mrknout na páníčka, jestli ještě dýchá.


Tak čus bambus.

    PředcházejícíJupí, sníhNásledujícíVánoční atmoška