Ve stínu mistrovského titulu

Tak víte jak, koho barf jíš , toho musíš poslouchat, takže naši si vymohli, aby první věty pondělníčku opěvovaly nezapomenutelné, grandiózní, velkolepé, famózní, úžasné, až neskutečné vítězství naší MODROBÍLÉ ŠLECHTY, čili KOMETY BRNO.  Protože v naší směčce neexistuje žádná recenze, ale pouze kontrola, dovolím si i s rizikem trestu formou menších dávek jídla konstatovat, že naši si jeli na ten poslední rozhodující špíl bez nás a nechali nás samotné až do hodiny noční desáté.

Velikonoční pondělí

Tak jak sem vám štěkla na závěr posledního pondělníčku, přichází na řadu infáč o velikonočním pondělí.

Tak my to máme tak. Páneček říká, že už má odmrskáno, panička již nehodlá čekat na to, kolik mrskačů dojde až k nám a jestli nebudou muset ukazovaz občanky, aby poznala, jestli je vůbec zná. Takže páneček vždycky vybere nějakou zajímavou výletní trasu a valíme. Protože z nepochopitelných důvodů je málo zoologických zahrad, kde můžeme jako psi, a naši nás nehodlají trápit náhubkem, jak požadují třeba v Olmecu (Olomouci), neměl to vůbec jednoduché.

Ale von je šikulín. Nezaměňovat, prosím, s jinými podstatnými jmény podobně znějícími. Naplánoval výlet jak nejvíc. Hrad Buchlov. Normigo dost paráděnka. Zaparkovali sme v Buchlovicích na náměstí a pak prochajdou na hrad. A to bylo. Všude totiž pršelo a chmuřilo, dokonce jak říkají při předpovědi počasí, měli i kouřmo, ale na nás valila zoncna (svítilo sluníčko), nepadal žádnej waser (voda, déšť) a bylo to tedy dost gut (tedy dobrý).

A víte, jak my to máme. Těch nových čmuchů, zpráv, článků až knížek, tak to byl mazec. Mohli jsme se učmuchat. Louky, luka, stromořadí, lidořadí, psořadí, no prostě mazec. Dost dobrý.

Tak jsme tedy strávili velikonoční pondělí. A kdyby někdo chtěl za rok s námi…….

Tak zase příště, jo… AKI a AMI

    PředcházejícíMyšilovectvíNásledujícíPo dlouhé době na výstavě