Životní bilancička

Takže milánci,

to je dneska zase takovej krásnej den, že se mně ani do toho mýho vypisování nechtělo. No krásnej, krásnej bude až odpoledko, až budu kroutit prdelkou na prochajdě.

Normigo, chápete to, že mám zase už výročí?

Ty jo, už mám dneska deset měsíců.

A tak jsem si udělala takovou malou životní bilancičku.

  1. Tak dneska je to 10 měsíců, co jsem přišla s dalšími 9 sourozenci na ten váš svět
  2. Dneska je to 255 dnů, co mne odtrhli od rodiny L
  3. Dneska je to 254 dnů, co jsem na tomto široširým světě šťastná J

(ten jeden den jsem nevěděla co bude, že)

Za celou dobu jsem zvládla:

  1. Sníst asi 75 kg granulí, 1 000 piškotů, a nepočítaně cvičících odměn
  2. Olíznout asi 500 krát  milovaného páníčka, asi jen 50 krát milovanou paničku, páč ona to nemá ráda
  3. Roztrhat  asi desatero chlupatých papučí, tuším dva polštářky, nějaký kvítko taky padlo, jo a ten hrnec římský, nebo jaký, mám pořád od paničky na misce.
  4. Taky jsem byla párkrát nemocná z pochoutek, co najdu v lesovi, páneček posledně říkal, že to byla jeho nejdražší srajda v životě, čemuž jsem já vůbec nerozuměla

Hej, ale  taky jsem udělala našim pár radostí, jo:

  1. Tak předně jsem krásná, jo. Takže už to je mazec.
  2. Taky jsem strašně chytrá a to je taky mazec, jak nejvíc.
  3. Chodím do školičky, už jsem tam byla asi 15 krát a když chcu, tak je to taky dost bombastiko…
  4. No a ty výstavy, tak to su taky zatím dost špicová, akorát víte jak, vše se může náhle změnit. Ale přesto štěně klubovka velmi nadějná VN1, dorost hanácká velmi nadějná VN1, mladá na mezinárodce výborná a 3 místečko V3.

 

No řekněte, kdo to všechno má?

Akorát, že su hodně náladová a tvrdohlavá. Ale takovou si mne vybrali, tak ať trpí.

Ale su s nima strašně ráda a oni se mnou jakbysštěk.

A teď ještě jedna srandovka. Víte, jak pejsci po vykonání potřeby zahrabou nohama. Tak já to dost flákám, jednou jo a jednou ne. No, a víte, co ten můj trumpeta páneček dělá. Tak von když si musí odskočit ke stromu, tak pak hrabe nohama taky, prej abych se to naučila a nezapomínala. No není zlatej, já se z něho snad picnu.

Takže děcka čauky za týden.

Pořiďte si taky nějakého miláčka, fakt to stojí za to.

Vaše Akin.

    PředcházejícíJak jsem hodila flignuNásledujícíPanička je velký kujón