Fesťák a hody

Melouch na fesťáku

Celej týden to stálo za prdlačku. Pařák jak nejvíc, že se ani v noci nedalo spát. A to, prosím, bydlíme v místě, kde, jak říká páneček, „smrdí les a řvou ptáci“. Nechápu, jak to může někdo vydržet v bytovce ve městě. No, ale to jsem trochu odbočila.

Brno si totiž letos připomíná 370. výročí nejslavnější kapitoly z historie města a také hrdinství Brňanů při obléhání města Švédy v době třicetileté války v roce 1645. A naše Verča, tedy štěně od pánečka, má jazykovou školu, kde mimo jiné vyučují mou rodnou japonštinu, učí psát kaligrafii a tak. Vůbec jsem tedy neváhala v rámci oslav přispět svojí maličkostí do propagačního stánečku na „Festivalu na nábřeží“ v Brně Černovicích. Trochu jsem zapózovala, nechala se pohladit a vystavila malý plyšový akitky. Akorát teda zase ten všudepřítomnej pařák, tak ten tam byl taky.

Křtinské hody

Některým těm dvounoháčským zvykům moc nerozumím. Pařák jak nejvíc, lidí víc jak o pouti, rambajz, šrumec, hlukec, no prostě to není nic pro mně. Tak jsem se tam teda z povinnosti vypromenádila, vyslechla si zase ty řeči o mé neskonalé kráse, na pár místech kolem kostela rozdala pár podpisů, pár nezbytných foteček a honem domů.

A ještě….

Zdraví Akča