Pondělní všehochuť

Tak jsem se konečně dočkala

Asi se ptáte čeho. No je to jednoduchý. Už je to hodně dlouho, co jsem vám slibovala nový věcičky v mým e-shopíku. Teda mně to zase sliboval páneček. Mělo to být vánoční překvápko, ale bohužel. Páneček je totiž hodně cimprlich, teda takový akurátní, a tak než sehnal výrobce, aby to bylo perfektní a přitom pro akití příznivce cenově přijatelné, trvalo to skoro 3/4 roku. Ale výsledek, myslím, stojí za to.Takže hurá do mého shopíku.

Strašák plyšák

Konečně na ten náš uragán něco platí. Asi to nevydrží dlouho, ale je to dost prča. Náhodou páneček postavil do blízkosti Aimi mé plyšové já. Nevím, zda se zhrozila toho, že jsem najednou tak malá, ale spíše bych řekla, že nevěděla, co si má o tom stvoření myslet. Tak začala dost srandovně vrčet a poštěkávat, ale vše z bezpečné vzdálenosti. Takže máme alespoň na chvíli něco, čím ji můžeme trošinečku umírnit.

Neštěstí v Piešťanech

Už jsem se na to chystala několik pondělníčků, ale vždy mi do toho přišlo nějaké aktuálnější téma. Asi jste mnozí zaregistrovali tu nešťastnou událost, ke které došlo asi před měsícem. Došlo ke střetu mezi psem akita inu a děvčátkem. Nechci rozebírat, kdo udělal větší chybu. Jen bych vás ráda ujistila, že tak, jak neexistují psí bojová plemena, tak nejsme my akity nebepečná rasa. Bohužel je to vše hlavně o lidech, na jedné straně o zvládnutí výchovy akity majitelem a na straně druhé o rozumu rodičů, kteří jsou za své děti plně odpovědní. My psi bez rozdílu rasy se pouze snažíme bránit svou smečku a samozřejmě i sami sebe. Takže, prosím, nepodléhejte hysterii. A pro nové majitele našich jedinečností jedna rada. Zvažte, prosím, proč si nás pořizujete a uvědomte si zodpovědnost, kterou vůči nám  máte.

Asi budu muset začít zase šířit psí osvětu. Nakoukla jsem do nádherné knihy B. J. Andrewsové a M. Purnell-Carpenterové s názvem AKITA. Je to super počteníčko, kde se o nás hodně dozvíte. Tak jsem se rozhodla, že vám vždycky v pondělí nějakou chytrůstku štěknu.

B.J.A. a M.P-C – AKITA – Štěk první

….. Je nutné poznamenat, že téměř každé zaznamenané pokousání akitou je výsledkem neodpovědnosti majitele a jeho selháním. Neporozuměl plemeni, a proto akitu správně nevychoval.
Samozřejmě k tomu z vlastní praxe podotknu, že někdy jsou ty děti opravdu k sežrání.

A už jsme zase na konci. Vaše Aki a Aimi