Tentokrát celkem v poho

Půboviny

Hej, tak sem si štěkla na net a zjistila sem, že mám jářku právě asi tak kolem pubertálních osmnácti roků. Takže teď už mi bude úplně patřit svět a to co dělám, nedělám z dětské neznalosti, ale už z mladické nerozvážnosti. Taky sem se rozhodla, že nechcu být moc tlustá a proto jsem s jídlem tak opatrná. Páneček, můj kondiční trenér a kuchař v jedné osobě si pomalu zvyká, že nebudu jest to, co chce on, ale to, co mi chutná. A taky s ohledem na moji postavu si to musím panečku hlídat. Takže sečteno a podtrženo, trochu si ten náš jídelníček sedl a snad to bude dobrý. Mezi nama, už je mně taky těch našich líto.

Jo příroda, to je moje

Teda nevím, jak Vám, ale pro mně teď začíná nádherný počasový období. Není pařák, jak nejvíc, když zaprší, tak mně to neva, svět hraje všema barvičkama, v lese rostou divný věci, kterým říkáte houby, všude je tolik čmuchů, že su z toho večer dočista učmuchovaná. Chtěla sem našim udělat radost a stát se první houbařskou akití specialistkou na vyhledávání hřibů. Ale prý to nějak nedopadlo. Co už, nevděk světem vládne. Akorát mně teda mrzí, že i doma.

Jo a potom ten můj rybňajs. Asi jsem už s těma Jedaskama a rybníkem Olšovcem votravná. Ale ať, mně se tam líbí. Ty vogo, pokaždý vobjevím něco novýho a neznámýho.

Taky se už nebojím vody. Lovím, skáču, ocásek mám zasukovaný, akorát ta plechová kraskna, kterou tam vždycky jedeme, mně nebaví. A ještě mně potupně svážou čuňku. Tentokrat jelo více pejsků, tak sem musela být hodná a naši mně nedovolili tu hrůzu z čumáčku sundat. Ale není všem dnům konec. Já jim to zase vrátím z jiné strany. Šak víte, že to umím.

 Lovící technika

Tak, že jste to vy, a že Vám věřím, že to nevykecáte, tak Vám přikládám rozfázovanou techniku mého loveníčka.

No, a pro ty méně chápavý, ještě teda i slovně. Procházkuju se, jako že nic. Avšak vše mám pěkně v merku. Ušiska na plnej výkon, čenich jakbysmet, očiska mi lítají z místa na místo a čekám. A potom je to už fofřisko, jak nejvíc. Rozběhnu se, hópnu, zarazím nohy i čenich do země a někdy i něco mám. Takže, prosím, nevykecat, maximálně svým mazlíčkům.

Tak se mějte jak chcete, moc se v té práci nehoňte, páč práca není, jak ten zajíc, co mně dycánko uteknul.

Pro tentonc se loučím. Vaše Akča puberťačka.