Prázdninový fotodeníček I.
Tak nám bylo po vás trochu smutno. Ale o prázdninách se nemaká, pouze užívá. A letos toho k užívání, ať již počasově, či náplňově bylo dost. Trochu se tedy s vámi podělíme.
Červenec a prodloužený víkend
Vážíme si velice skutečnosti, že jsme byli opět pozváni na separé setkání hluboce spřátelených slovensko-českých chovů. Děkujeme tímto organizátorce Dance, že nás pozvala. Protože byl prodloužený víkend Věrozvěstovo-Husový, jeli jsme již ve čtvrtek. Páneček měl opět geniální nápad a naplánoval po cestě zastávku u jezera v Malých Levároch.
Jezero Rudava
Je to vlastně zatopená těžní jáma. Nemá přítok a a ni odtok. Příroda si však poradí sama. Voda je pravidelně sledována Regionálním Ústavem Veřejného Zdravotnictví na dvou místech, takže v poho.
A je tam krásně. I mimo kemp je plno bufetů a míst vhodných ke koupání. Zalekli jsme se tabulky, že nelze koupat psy a domácí zvířata. I když koně ani krávu s sebou nemaje, byli naši trochu zklamáni. Právě kvůli koupání jsme udělali tuto zastávku. Naštěstí je páneček velice komunikativní a tak se od místního bufetového podnikatele dozvěděl, že se to stejně nedodržuje a označil místo, kam se pejskaři chodí se svými čtyřnoháči vyčvachtat. Takže naši si dali gáblík, já koupačku a Aimi spíše přihlížečku. Asi příště přesuneme další setkání na toto místo.
Kamenný mlýn Vajarský
Tak tady jsou pocity smíšené. Úbytko standard, jak jsme byli zvyklí. Výhled z bungalovu se první den velice líbil. 10 m od něho se nacházel opalovací prostor bio koupaliště. Matematicky řečeno, výše teploty a slunečního svitu, byla nepřímo úměrná velikosti plavek opalujících se a někdy i nepřímo úměrná tělesným rozměrům.
Toť asi vše pozitivní ve vztahu k podnikatelským aktivitám vlastníka celého areálu. Neskutečně špatná komunikace již od okamžiku rezervace ubytování, klamné informace týkající se možnosti platby kartou, neprofesionalita v restaurační části, absence velké části jídel z jídelního lístku, atd., atd.
Ještě štěstí, že jsme to operativně zvládli grilovačkou a dovezenou pizzovačkou.
Hrad Pajštún
hlavní atrakce setkání.
Pajštúnský hrad patřil do soustavy pohraničních hradů, které v Malých Karpatech přebíraly od 13. století funkci ochrany severozápadních hranic uherského státu. Začátky královského hradu sahají do druhé poloviny 13. století. Doložen je v roce 1273. Nejstarší majitelé měli společné panství se Stupavou, kam se později i vrátili. Od 14. století patřil hrabatům ze Svatého Jura a Pezinku nepřetržitě až do roku 1526, když rod vymřel a majetky se dostaly do rukou Serényů a později Salmů. V letech 1592 až 1863 patřil Pálffyům, později Károlyům. Hrad vyhořel v polovině 18. století, byl částečně opraven a nadále používán. Od 1809, když ho zdemolovala napoleonská vojska, leží v ruinách.