59. den, pojďte už štěňátka ven

Možná je už všechno jinak

No, protože začínám mít různé předporodní příznaky, rozhodla jsem se napsat pondělníček s předstihem. Píši tedy již v sobotu, možná doplním v neděli a kdyby něco, tak páneček to za mne pustí do světa v pondělí. A nebo víte co, dyť já si to v administraci nastavím, aby to odešlo samo.

Pro naše nefejsbukové přátele musím nejdříve uvést, že měl v minulém týdnu druhé narozeniny otec mých toužebně očekávaných štěňátek, můj milovaný Sempík. Takže Sempou čekej dodatečný dáreček (tedy asi dárečky).

Jak to teda se mnou je? Mno, cecíky jsou nachystané, štěnda začínají hrát fotbal, mně pomalu přestává chutnat, bo co. To měření teploty mně už taky leze, však víte čím, krk to není. Zatím mám chaos s tvorbou porodního hnízda. Ale už mám první výsledky a zkušenosti. Tak s čistým svědomím mohu říci, že dlažba u krbu k tomuto účelu není vhodná, dále se nehodí koberec na terase pod stolem a pelíšek matračka, na kterým střídavě spím. Částečně vhodným místem se ukazuje zateplená bouda v luxusním kotci, která je však vzdálena od mé smečky a tak vlastně nepřipadá v úvahu. Poslední místo, které mám v záloze, je ta pěkná krabice za závěsem. A mám takový túšo, že by se to našim líbilo. Asi do toho pudu.

Jak je to s pánečkem? Mno, von teda cecíky nechystá, štěnda občas kontroluje něžným přiložením rukou a jak je z toho celý vedle sebe, tak mu na rozdíl ode mne začalo více chutnat. Dobrý je, že ta jeho čím dál větší nervozita z něho dělá dost zručného chlapa. Tak třeba mně udělal nad moje porodní lože krásný vánoční stromeček a spíchl několik velice pěkných adventních věnců a ozdob. A taky ještě vyrobil jakýsi divný nástroj, nevíte co to je? Zaslechla jsem jen nějaké kusé informace o štěňátku, že musíme začít co nejdřív a o postoji a výstavách. Mám neblahé tušeníčko, že mi budou „týrat“ štěndo.

Jak je to s paničkou? Mno, tak ta se v tom blázinci moc nezdržuje. Tedy někdo vydělávat musí, že? Ale jak přijde domů, tak zapomínám, že jsem v utěšeném stavu a mohu se radostí zbláznit. A taky začala něco vyrábět pro štěňátka, čili kumihimovat. A kdo neví, co to je, tak ať si to „vystrejduje“ na strýčkovi Googlíkovi.

No, v týdnu budeme asi už moudřejší a početnější. AKI

    Předcházející52. den – přihoříváNásledujícíTisková zpráva